Náš člen a bývalý předseda Martin Kubeš na příkladu kauzy kolem Filipa Turka vysvětluje základní principy krizové komunikace.
Krizová komunikace má tři základní strategie – deny (popřít), diminish (zlehčit) a deal (převzít odpovědnost a řešit). Filip Turek ve chvíli, kdy veřejnost objevila jeho staré příspěvky schvalující žhářský útok, útočící na Romy, gaye nebo levicové studenty, nevyužil ani jednu z těchto cest důsledně. Zkusil zlehčení ve stylu „byl jsem mladý“, chvílemi se distancoval, ale odpovědnost nepřevzal. Reakce přišla pozdě, bez empatie a bez jasného konce – a tím situaci jen zhoršil.
Češi mají rádi černý humor, a to je v pořádku. Ale proč u Filipa Turka cítíme, že se o humor úplně nejedná? Jde o tzv. normování v komunikaci. Tudíž pokud vtipy opakovaně míří na zranitelné skupiny a schvalují násilí, nejde o humor, ale o hodnotový postoj. Média navíc po podobných kauzách skočí okamžitě – splňují totiž klasické zpravodajské hodnoty: silné emoce, konflikt, známou osobu a morální dilema. A krizová komunikace, která nedokáže rychle a věrohodně reagovat, tenhle požár jen živí.
